ELNER.cz - Vše pod jednou doménou

Letní čas je označení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o 1 hodinu) posunut dopředu.

Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce).

Letní čas: +1 hodina

Letní čas v ČR a ve světě

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy se z 01:59:59 SEČ (středoevropského času) / CET (central european time) posunou hodiny na 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času) / CEST (central european summer time). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se z 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle poslední neděli v září.

Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC (tzn. 2:00 SEČ, resp. 3:00 SELČ), poslední neděli v březnu, resp. říjnu.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi ČR a např. Chile může být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

Argumenty pro a proti

Argumentem pro zavádění letního času jsou především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Letní čas je také terčem kritiky. Někteří lidé argumentují tím, že energetické úspory jsou diskutabilní. Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.^[3] Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin.

Častý argument odpůrců je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Mezi nepříznivé následky letního času podle těchto kritiků patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět a podobně. Přechod na letní čas také způsobuje absurdní situace, kdy konkrétní událost může podle časových údajů vypadat jakoby skončila dříve než začala.

Někteří lidé místo dvou změn času každý rok navrhují přejít na „letní čas“ celoročně, tzn. trvale přijmout sousední časové pásmo. Tato myšlenka se objevuje hlavně ve Velké Británii, pro kterou by to znamenalo přechod na SEČ, tzn. sjednocení časového pásma s většinou Evropy.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie