Dále jsem zaplánoval tvoru úplně nové stránky Archív, která bude sloužit, jako takové shrnutí co všechno se na webu událo v minulost a bude na ní přístup do článků, komentářů – staršího data.

WordPress 3.0

Já sám jsem na něj osobně zvědav, co všechno přinese, jak bude mnou vlastnoručně napsaná šablona s ním spolupracovat a co všechno bude potřeba upravit pro hladký chod.

Jen skrytě doufám, že autory nenapadlo nic lepšího než měnit názvy ID a CLASS jednotlivých automaticky vkládaných prvků do WordPress jako takového – to by se pak úpravy protáhly na delší čas, ladění a testování.

Krásné léto všem…



Někdo by měl našim starším spoluobčanům vysvětlit, že sliby znamenají v 98% chyby.

Uvidím, jak se k tomu postaví p. Prezident a kolik předvolebních slibů bude dodrženo.

Výsledky voleb v ČR.

Zdroj: Novinky.cz

Tento den doplňuje Den otců, který oslavuje otce a slaví se vždy třetí neděli v červnu.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce).

Letní čas: +1 hodina

Letní čas v ČR a ve světě

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy se z 01:59:59 SEČ (středoevropského času) / CET (central european time) posunou hodiny na 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času) / CEST (central european summer time). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se z 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle poslední neděli v září.

Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC (tzn. 2:00 SEČ, resp. 3:00 SELČ), poslední neděli v březnu, resp. říjnu.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi ČR a např. Chile může být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

Argumenty pro a proti

Argumentem pro zavádění letního času jsou především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Letní čas je také terčem kritiky. Někteří lidé argumentují tím, že energetické úspory jsou diskutabilní. Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.^[3] Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin.

Častý argument odpůrců je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Mezi nepříznivé následky letního času podle těchto kritiků patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět a podobně. Přechod na letní čas také způsobuje absurdní situace, kdy konkrétní událost může podle časových údajů vypadat jakoby skončila dříve než začala.

Někteří lidé místo dvou změn času každý rok navrhují přejít na „letní čas“ celoročně, tzn. trvale přijmout sousední časové pásmo. Tato myšlenka se objevuje hlavně ve Velké Británii, pro kterou by to znamenalo přechod na SEČ, tzn. sjednocení časového pásma s většinou Evropy.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

Demonstrace žen na konci zimy, tradičně o nedělích, se nejdříve konaly v USA na popud tamní Socialistické strany Ameriky; velké shromáždění za volební právo žen se konalo 8. března 1908 v New Yorku. Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkinová pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data. Datum 8. března se ustálilo až po 1. světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace v Petrohradě roku 1917 těsně předcházející únorové revoluci; vysvětlení o (padesátileté) připomínce rozehnané stávky amerických textilaček v roce 1857 je falešné a objevilo se až v roce 1955. Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou socialistickou obdobu Svátku matek.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie