ELNER.cz - Vše pod jednou doménou

Den matek je den, kdy vzdáváme poctu našim matkám. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Jeho původ je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey=Kybelé, matky bohů.

Tento den doplňuje Den otců, který oslavuje otce a slaví se vždy třetí neděli v červnu.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

Letní čas je označení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o 1 hodinu) posunut dopředu.

Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce).

Letní čas: +1 hodina

Letní čas v ČR a ve světě

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy se z 01:59:59 SEČ (středoevropského času) / CET (central european time) posunou hodiny na 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času) / CEST (central european summer time). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se z 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle poslední neděli v září.

Celý článek…

Mezinárodní den žen (ve zkratce MDŽ) bývá někdy uváděn jako socialistický svátek. Vůbec se však nejedná o nějaký svátek uměle vyrobený minulým režimem, ale o mezinárodně uznávaný den stanovený k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1909. Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, usiloval o volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

Demonstrace žen na konci zimy, tradičně o nedělích, se nejdříve konaly v USA na popud tamní Socialistické strany Ameriky; velké shromáždění za volební právo žen se konalo 8. března 1908 v New Yorku. Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkinová pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data. Datum 8. března se ustálilo až po 1. světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace v Petrohradě roku 1917 těsně předcházející únorové revoluci; vysvětlení o (padesátileté) připomínce rozehnané stávky amerických textilaček v roce 1857 je falešné a objevilo se až v roce 1955. Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou socialistickou obdobu Svátku matek.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

Novoročenka (PF, slangově Péefko – odvozeno z francouzského Pour féliciter – „pro štěstí“) je kartička s přáním do nového roku. Výše zmíněné označení PF je vynálezem hraběte Chotka z Chotkova^[zdroj?] a Vojnína a ve francouzštině má „původ“ pouze ten, že byla použita francouzská slova vzhledem k někdejšímu zvyku používání francouzštiny jako diplomatického jazyka. Výraz „Pour féliciter“ ve spojení s přáním k novému roku však ve Francii byl neznámý a ani dnes se tam tento ryze český fenomén nevyskytuje. Původně šlo o specifické umělecké dílo, jímž přáli svým známým a mecenášům výtvarní umělci. Posléze si umělecké novoročenky u výtvarníků začali objednávat umělci z jiných odvětví a bohatí lidé. Chudí na to zareagovali zasíláním vlastních výtvorů, později začala sériová výroba, a tak se hranice pojmu poněkud rozostřily.

V současnosti se jako osobní novoročenka posílá zpravidla klasická pohlednice nebo tzv. rozkládací přání (kartonový dvojlist). Naproti tomu firemní novoročenky se snaží být originální, proto bývají roztodivných tvarů, motivů, grafických zpracování i funkcí. Novoročenky dokonce občas nebývají ani papírové a ploché – reklamní a marketingový průmysl každý rok vychrlí množství předmětů určených k novoročnímu přání. S rozmachem elektronické komunikace však byly klasické fyzické novoročenky částečně vytlačeny virtuálními – lidé posílají e-mail (kde hojně využívají tzv. e-pohlednice – většinou krátká scénka ve formátu Flash) nebo SMS. Přesto tradice klasických novoročenek přetrvává a stále více lidí se k nim opět navrací pro jejich osobitost.^[zdroj?]

Novoročenky v původním smyslu slova (tj. zhotovené originální grafickou technikou a vesměs rozesílané umělci) jsou vyhledávaným sběratelským artiklem.

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.^[1] Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.

V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslovou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Etymologie

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc)^[2]. Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.

Celý článek…